Krev slouží v těle k přenosu kyslíku, živin – bílkovin, tuků, cukrů, dále minerálů, vitamínů a hormonů. Její jednotlivé složky (červené krvinky, plazma, krevní destičky) se dají nahradit pouze částečně, a proto je darování krve dosud jedinou možností, jak pomoci těm, kdo některou z krevních složek potřebují. 

A kdo tedy může krev potřebovat?

Prakticky každý! Chudokrevní můžeme být postupně například při poruchách krvetvorby, nebo náhle při úrazu spojeným s velkou krevní ztrátou. Nedostatek krevních destiček, porucha naší imunity nebo krevní srážlivosti jsou další důvody k podání krve nebo přípravků z ní vyrobených.

Například maminky při porodu. Během porodu se může přihodit mnoho neočekávaných situací. Najednou třeba může maminka začít silně krvácet z porodních cest a kromě rychlého lékařského zákroku v porodnici bude jistě potřebovat ztracenou krev doplnit. Často transfuze zachrání takové mamince a jejímu dítěti život. 

Mohou to také být miminka těsně po narození – taková, která se třeba narodí předčasně a s nízkou porodní hmotností. Jejich organismus neměl čas přizpůsobit se podmínkám mimo dělohu a jejich krvetvorba není plně vyvinutá a kvůli tomu často nemají dost červených krvinek a potřebují transfuzi. 

Děti i dospělí, kteří trpí nádorovým onemocněním krve – leukemií, jsou další, kteří mohou často i opakovaně potřebovat červené krvinky nebo i jiné krevní složky. Bez toho by nemohli podstoupit náročnou protinádorovou léčbu a třeba i transplantaci kostní dřeně.  

V každém věku často krev potřebují ti, kteří prodělali těžký úraz (autonehody, zlomeniny dlouhých kostí, úrazy s poraněním velmi prokrvených orgánů jako jsou játra či slezina; nebo také po těžkých popáleninách). Nesmíme zapomínat i na požadavky na transfuzi u plánovaných operačních výkonů. 

Jak pomáhá krevní plazma?

Z krevní plazmy, kterou mohou dárci darovat i jednou za 14 dní, se také získávají různé bílkoviny, např. ty, které pomáhají krevním destičkám srážet krev. Pokud některé z nich chybí, třeba při těžkých infekcích nebo kvůli vrozené vadě (třeba u hemofilie), je nutno tyto složky krve dodat do těla uměle.

Imunoglobulinové léčivé přípravky se vyrábí z lidské plazmy získané od tří tisíců až deseti tisíců zdravých dárců. A právě doba covidová způsobila, že dárců bylo a je málo. Proto v současné době zaznamenáváme výpadek těchto imunoglobulinových preparátů. Nejčastějším důvodem k podání těchto léčivých přípravků jsou různá neurologická onemocnění (např. Guillain-Barrého syndrom), hematologické choroby a jiná méně známá onemocnění. 

Nikdo z nás neví, kdy bude jednou krev potřebovat. Mysleme na to. A kdo může, měl by to alespoň zkusit. Píchání jehlou nic příjemného není. O to větší ale bude pocit uspokojení, že jsem třeba někomu zachránil život. 

Zdravotní komise ČOS